neděle 12. listopadu 2017

Někdy ve středu

Středa ráno. Stojím v kuchyni a čekám až z kávovaru vyteče kafe.
Na podlaze přede mnou řve kočka a hlasitým ječením se dožaduje právě toho hrnku kafe co si zrovna připravuju (z nějakého důvodu kdykoli vidí hrnek, ideálně s něčím horkých, je přesvědčena, že je to nápoj pro ni).

Slyším otevírání dveří na chodbě. Což nedává smysl, jsem doma sama. Ale třeba si táta něco zapomněl a vrátil se pro to?

Muselo se mi to zdát, jelikož na chodbě nikdo není, ani není slyšet žádný pohyb. Pravděpodobně průvan, nebylo by to poprvé.

I přesto jsem ale do prázdné chodby zavolala "haló?"

Ticho.

neděle 22. října 2017

Úvodní cosi

Lidi říkaj, že na blozích automaticky hledají úvodní článek, nebo nějaké podrobnější info o autorovi.
Abych byla upřímná, moc se mi do něj nechce.
Protože vlastně ani nevím co napsat.

No, takže vítejte, náhodní návštěvníci.

Kdo tedy jsem? 
Camellia, děvče, je mi pětadvacet. Jsem ze severní Moravy.
To je vše, co potřebujete vědět. Taky bych Vám mohla napsat seznam oblíbených interpretů, herců, filmů a podobných kravin, ale to by byla děsná nuda. Pro všechny.

Jo a miluju kočky. A kafe. Naředěný mlíkem.

A je možný, že mě někdo vlastně znáte, z jiných míst, z dob minulých. Poprvé jsem začala blogovat před zhruba deseti lety, vydrželo mi to asi šest nebo sedm let... Pak se to nějak vytratilo. Poslední rok dva se snažím vrátit, ale nějak se mi to stále nedaří.


Proč se vracím k blogování? 
Chtěla bych se zlepšit v psaní. Protože jsem kdysi psávala (kromě blogu taky povídky a básničky) a byla jsem na svoje výtvory hrdá, ale pak jsem přestala a jde to vidět. Slova skřípou, nepasují dohromady, utíkají mi čárky. Chtěla bych se do toho zpátky dostat. Psaní mi chybí, a to neskutečně.

Taky upřímně, potřebuju nějakého koníčka, na kterém uvidím nějaký odvedený výsledek.


Co zde na blogu najdete? 
Ještě jsem se stoprocentně nerozhodla, chci tomu ponechat volnou ruku, aby se všecko zformovalo a tak nějak samo usadilo na základě toho, co mě bude bavit. Takže prozatím zde asi najdete totální mišmaš.
Momentálně plánuji nějaká DIY, nějaké zajímavosti ze života, možná básničky... uvidíme prostě.


Proč "Nové dny"?
Přiznám se, že úplně prapůvodní inspirace přišla z mojí oblíbené písničky, New days od Cross Gene.
Nicméně, čím dýl mi tady tadle myšlenka ležela, tím víc mi ten název připadá vlastně geniální. A možná, že vystihuje myšlenku, proč jsem vlastně tendle blog zakládala... Onu myšlenku se mi momentálně nedaří zformulovat do slov, pokusím se o to tedy někdy příště, až si budu více jistá, kam chci tento blog vést.

Takže tak nějak.

Camellia